Ze zisku nadace jsou podporovány vědecké projekty v Sasku, Dolním Slezsku a Čechách. Stipendium Gerharda Bersu slouží zvláště mladým vědeckým pracovnicím a pracovníkům k ukončení náročných závěrečných prací.
Cenou Wernera Coblenze mohou být vyznamenány výjimečné, inovativní, samostatně vytvořené vědecké práce. Návrh na vhodného kandidáta mohou podat vědečtí mentoři nezávisle na termínu vyhlášení výběrového řízení.
Stipendium Gerharda Bersu
Stipendium Gerharda Bersu je koncipováno výhradně jako podpora mladých nadaných vědeckých pracovníků. Je orientováno zvláště na podporu náročných vědeckých prací (dizertací, habilitací) týkajících se archeologie v Sasku, Dolním Slezsku (Województwo Dolnośląskie) a Čechách (území krajů Karlovarského, Královéhradeckého, Libereckého, Pardubického, Plzeňského, Ústeckého a Středočeského).
Udělení stipendia není vázáno na národní příslušnost a místo studia uchazeče, je nezávislé na rodinném příjmu či podpoře třetí stranou.
Stipendium Gerharda Bersu je dotováno částkou 10.800,- Euro ročně (bydliště CZ nebo PL) / 13.200,- Euro (bydliště D) a většinou je udělováno na dobu dvou let.
Žádost je možno podat nejpozději ke dni uzávěrky žádostí po vypsání výběrového řízení.
K osobě Gerharda Bersu
Gerhard Bersu (1898–1964) byl významný německý prehistorik, který za těžkých podmínek a s velkým občanským nasazením významně ovlivnil a podpořil výzkum pravěku a protohistorie, a to nejen v Německu. Od roku 1931 působil jako ředitel Römisch-Germanische-Kommission. Po převzetí moci nacionálními socialisty byl v roce 1935 z důvodu svého židovského původu z funkce odvolán a v roce 1937 byl donucen odejít do penze. Poté Bersu emigroval do Anglie a zde, i přes své internování jako „nepřátelský emigrant“ na ostrově Isle of Man, se intenzivně věnoval archeologickým památkám ostrova. 1947 byl jmenován profesorem na Royal Irish Academy. V roce 1950 se vrátil zpět do Německa, kde až do pense opět pracoval ve funkci ředitele Römisch-Germanische Kommission. Bersu zemřel v roce 1964 během účasti na konferenci v Magdeburku.
Cena Wernera Coblenze
Cena Wernera Coblenze se uděluje osobám, které získaly výjimečné zásluhy ve výzkumu nebo při atraktivní muzejní presentaci archeologických památek v Sasku, Dolním Slezsku (Województwo Dolnośląskie) a Čechách (regiony krajů Karlovarského, Královéhradeckého, Libereckého, Pardubického, Plzeňského, Ústeckého a Středočeského). Vyznamenání je udělováno nezávisle na národnosti uchazeče.
Ocenění se týká:
- výjimečné inovativní práce s vlastním vědeckým přístupem (např. dizertace, diplomové práce či habilitace)
- vynikající, obsahově výjimečné a po vizuální stránce vynikající muzejní presentace (např. dlouhodobé či tematické výstavy)
- vyznamenány mohou být také obsahově a koncepčně příkladné prezentace plein air, jako jsou archeologické stezky, zvlášť atraktivní zpřístupnění terénních památek apod.
Udělení ceny je nezávislé na době vypsání závazného termínu, vhodné kandidátky a kandidáti mohou být navrženi vědeckými mentory kdykoliv. O cenu se mohou ucházet kandidátky či kandidáti také z vlastní iniciativy.
K osobě Wernera Coblenze
Werner Coblenz (1917–1995) patřil k renomovaným archeologům středního Německa. Jeho již v předválečné době započatá disertace o hrobových nálezech střední doby bronzové v Sasku mohla být dokončena teprve po druhé světové válce. V roce 1949 se stal ředitelem Zemského muzea pro pravěk (Landesmuseum für Vorgeschichte) v Drážďanech. Vytvořil nejen nové organizační struktury v oblasti archeologické památkové péče, nýbrž se významně podílel také na obnově Japonského paláce jako sídla instituce, resp. muzea. Důsledně podporoval vědeckou výměnu se všemi kolegyněmi a kolegy ze všech částí Německa a této ideji zůstal věrný po celou dobu trvání rozděleného Německa. Lipský honorární profesor Werner Coblenz po sobě zanechal více jak 400 publikací, z toho 10 monografií.
W. Coblenz zemřel 1995 v Allgäu, během účasti na vědecké konferenci v Kemptenu.